hudební portál.com

Sezení za soupravou. Velice podstatný element - sedět se musí správně, hlavně kvůli funkci nohou.

A s tím souvisí i sestavení soupravy. Všechny bubny a činely by měly být v takové vzdálenosti a pozici, abychom se nějak nepřirozeně nekroutili, nebo se naopak nenatahovali.

Např. natahování - předkláníme se a váhu přenášíme na nohy, tím pádem se zapíráme. To je špatně. Na sedačce musíme držet perfenktní rovnováhu a neopírat se o nohy. Pokud se toto stane tak nohy nemůžou dostatečně rychle pracovat. Navíc pokud se o nohy opíráme a hrajeme delší dobu, začínají nohy bolet a dostávají se do křeče. Mimochodem bubeník Thomas Lang při uvádění technologie Giant Step od Sonoru dokazoval svou rovnováhu klidným popíjením kávy, čtením časopisů apod. při šlapání ve vysokých rychlostech.

Kroucení - pokud se kroutíme, časem přijde nepříjemná věc, a to pád. Obvzláště na vyvýšených pódiích, kde bubeník bývá při zadním okraji je pád velice nebezpečný.

Rovnováha na sed

ačce se kontroluje jednoduše. Při správném sezení by měl být bubeník schopný lehce zvednout nohy nad úrověň pedálů aniž by se převážil.

Ale k tomu je třeba dávat si pozor ještě na jednu věc. Stejně jako u dráhy paliček musí být u nohou v zákrytu osa stehna a chodidla - musí jít jedním směrem. Pokud jsou správně v rovině, nedochází ke ztrátám a je možné hrát rychleji.

Častou otázkou je jestli je lepší hrát a s patou na zemi nebo ve vzduchu. To už záleží na užití. Pokud chcete hrát rock, metal a další žánry kde je výrazný kopák a je nutný razantnější zvuk je jednodušší hrát s patou ve vzduchu. Ale i takovýto razantní úder se dá naučit s patou na zemi, navíc je tento způsob šlapání flexibilnější. Dá se použít např. i v jazzu, kde se hraje rychleji. Pro tento žánr je pata na zemi ideální. Ale to už je individuální, a záleží na Vás jak je to pro Vás pohodlnější.

A teď když jsme připojily do

akce i nohy, řekneme si jak je naučit hrát. Pokud máme dvojšlapku, je to lepší, jinak pouze odkážu na lekci 2. Nohy můžeme cvičit úplně stejně jako ruce - paradidly, dvojky, akcenty... Co Vás napadne.

Pokud už si nohy zvykly na hraní, můžeme si pomalu zkusit nějaký základní groove.

Takto vypadá ten nejzákladnější groove. Je to klasický doprovod, jehož uplatnění najdete téměř všude.

Tento rytmus se dá dále upravovat podle Vašich představ.

Vhodné je i zkoušet kombinování paradidlů v rytmu - mezi pravou rukou a pravou nohou paradidl, levou rukou pak na druhou a čtvrtou. Také mezi pravou a levou rukou, akcentovat druhou a čtvrtou na bubínek a noho první a třetí. Nebránil bych se ani šlapání hi-hatky na liché i sudé doby. Bez toho se bubeník také později neobejde. O možnostech hraní na soupravu příště.

Shrnutí - soupravu si uspořádáme abychom se nekroutili, nenatahovali a vše měli po ruce. Kontrolujeme správnost sezení, a zkoušíme šlapat hi-hatku - s metronomem.

06.11.2009 | dlouhy